pátek 2. ledna 2015

92. DD jak na Nový rok

Klárka má teplotu, tak jsme aspoň na chvíli vyrazili s kočárkem. 
Jeli jsme zkontrolovat zahrádku. Sněhu moc není. 
Vypadá spokojeně, ale dlouhé stání se ji nelíbilo.
Prošli jsme si bývalé sanatorium.
Samotná hlavní budova byla postavena v roce 1899 podle návrhu šumperského architekta Heinricha Poppa, autorem podoby parku byl Engelbert Zdenek, rovněž ze Šumperka. Projektovaná léčebna, vycházející z upraveného návrhu vídeňského architekta Seiferta, měla původně švýcarský architektonický ráz, ale ten zmizel při četných stavebních úpravách a přestavbách, z nichž první byla zahájena již v roce 1925. Zřejmě i proto se „Sanatorka“ nikdy neobjevila na seznamu památek, což se pro ni nakonec stalo osudné.
Původní kapacita Sanatoria byla asi 40 osob. Uvnitř budovy léčebny byly k dispozici velká jídelna s prosklenou verandou, různé salónky (např. čtenářský, klavírní, kuřácký nebo biliárový), léčebné oddělení s lehátkovým prostorem, masážní kabinet, sál pro gymnastiku, vzdušné a Sluneční lázně a také kuželna. Objekt měl elektrické osvětlení, vlastní vodovod a ústřední vytápění. Léčily se zde různá nervová onemocnění, poruchy metabolismu i žaludeční, střevní a srdeční potíže. Původně se v léčebně počítalo zejména s exkluzivní klientelou, ale tato varianta zůstala jen zbožným přáním. V roce 1924 koupil ústav moravský zemský výbor a ze Sanatoria se postupně stává Masarykova zemská dětská plícní léčebna, zaměřená na neotevřenou formu TBC. K tomuto účelu sloužil komplex budov s krásným parkem do roku 1981, kdy byl převzat pro potřeby šumperské nemocnice.

Honem jsem uvařila oběd. Jako každý rok jsme měli smažené vepřové řízky, podle tradice že na Nový rok nemá být drůbež aby neuletělo štěstí. Neměli jsme čočkovou polívku a to si možná budu vyčítat, ale měla jsem službu v pokladně a neměla jsem k tomu odvahu.
Vzala jsem si sebou knížku.
Úryvek: Žij vyrovnaně - trochu se uč a trochu přemýšlej a každý den trošku maluj a kresli a zpívej a tancuj a hraj si a pracuj. 
Každý den odpoledne si zdřímni.
Když vyrazíš do světa, dávej pozor na auta, chytni někoho za ruku a drž se s ostatními pohromadě.
V pokladně máme na prodej Kulturní život a v lednovém jsem našla článek o Bludovečku.

6 komentářů:

  1. Kočárek je moc pěknej. Tak ať teplota moc nezlobí. Sanatorium vypadá i tak velmi zajímavě.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mladí si ho dovezli z Polska.
      Je škoda, že tak dopadlo. Už uvažovali o jeho zbourání.

      Vymazat
  2. Ahoj Alenko
    No nedalo mě to a o sanatorium sem si vše přečetla.Jde mě mráz po zádech,proč takové budovy jsou tak schátralé.Já si dokážu představit ten denní ruch ve funkční budově a toto mě děsí.Vždy když přijdem k takové budově či památce ať je to kde chce,pozastavím se a dlouho přemýšlím.
    Přeji ať teplota brzy ustoupí a je zase hej.Sníh u nás skoro žádný není.Přeji hezký zbytek víkendu Marťula

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti, k devastaci sanatoria docházelo dlouhé roky. Už před rokem 1989 bylo zavřeno, pro špatné podmínky.

      Vymazat
  3. Alenko zajímavé počteníčko jsi nám připravila :o) Unás letos čočka byla--ale předloni jsem zapoměla a také jsem si to vyčítala :o)) měj se moc hezky.Martina

    OdpovědětVymazat
  4. Ať je Klárka brzo fit !
    Škoda, že máme kolem sebe tolik schátralých staveb, nebo třeba kdysi pěkných-dnes lepenic, i když mě se i ty lepenice líbí :-))).
    Fulghum je príma čtení a tyhle knížky jsem měla nejraději...vtipné a k zamyšlení.
    Přeji klidný večer, Kája.

    OdpovědětVymazat

Děkuji Vám, že jste mě potěšili milým komentářem Hošanda